repertoár

Nová premiéra Laterny magiky s názvem Legendy magické Prahy se vrací formou i žánrovým rozpětím ke svým kořenům. Představení vychází námětem z jednoho z titulů Černého divadla Jiřího Srnce, který toto divadlo uvádělo v devadesátých letech (pod názvy Ahasver, Timewalker, Pražský chodec). Staropražské pověsti a legendy dostaly pro Laternu magiku novou podobu, jak po stránce choreografické (Petr Zuska), tak i hudební (Kryštof Marek) a výtvarné (kostýmy Šárka Hejnová, scéna Miloslav Heřmánek). Nebudou chybět ani prvky černého divadla.

V novém multimediálním projektu se diváci seznámí s více i méně známými legendami, jimiž je Praha opředena: např. o nejznámějších obyvatelích Faustova domu – Faustovi a anglickém alchymistovi Edwardu Kelleyem, o Chanině, dceři židovského obchodníka, která odmítá nabízené ženichy a vedena láskou tajemného Pána řeky Vltavy vstupuje do řeky a vracívá se po střechách jen v podobě zelené kočky, o tajemných setkáních císaře Rudolfa II. s filozofem a mystikem a velkou osobností pražské židovské kultury rabínem Löwem a jeho Golemem, a konečně o legendě spojené s vytvořením Staroměstského orloje.

Představení bude opět rozvíjet principy Laterny magiky, bude navazovat na její umělecký odkaz a odkaz jejích tvůrců. Touto premiérou také připomeneme 80. narozeniny Jiřího Srnce, jednoho z významných tvůrců nejen Laterny magiky, ale hlavně zakladatele a uměleckého ředitele Černého divadla Jiřího Srnce – ‚malého divadla velkých zázraků‘, který se ujal režie celého představení.

Premiéra 3. března 2011 na Nové scéně ND.

Námět, scénář, režie: Jiří Srnec
Kamera, spolupráce na scénáři: Emil Sirotek, Antonín Daňhel
Hudba: Kryštof Marek
Choreografie: Petr Zuska
Pohybová spolupráce: Adéla Srncová
Kostýmy a masky: Šárka Hejnová
Scénografie a výtvarná spolupráce: Miloslav Heřmánek

---------- Foto: Lukáš Žentel a Hana Smejkalová

Ohlasy z médií:

„V nynějším představení dostává pouť starobylým pražským židovským městem modernější podobu. Kromě zmíněné choreografie P. Zusky a hudby K. Marka jsou to kostýmy a masky Šárky Polak-Hejnové, scénografické řešení a scénář Miloslava Heřmánka, Emila Sirotka a Antonína Daňhelka - poslední dva se ujali i kamery. Díky i pohybové spolupráci Adély Srncové. Především však díky námětu, scénáři a režii Jiřího Srnce. Premiérové představení je divadlem v pravém slova smyslu, v němž prostředkem uměleckého ztvárnění je síla divadelní poetiky. A co pro ni může být lepší, nežli pověsti, vztahující se k tajemstvím města?“

(Olga Szymanská, Pozitivní noviny, 2011)

„V představení převažují legendy vztahující se k pražskému ghettu, což je místo, které má velké kouzlo samo o sobě a v Srncově zpracování se jeho tajuplnost ještě umocňuje a nabývá nových dimenzí. Výběr jednotlivých pověstí je zdařilý, stejně jako jejich provedení. ... Dá se předpokládat, že diváci, kteří představení zhlédnou, budou napříště kráčet deštivou, záhadnou Prahou, opředenou stovkami příběhů a legend, se zcela jiným vnímáním a očekáváním.“

(Martina Doležalová, Bavte.se, 2011)