Rendez-vous patří k nejmladším titulům repertoáru Laterny magiky. Jako mezinárodní koprodukční projekt měl vlastně dvě premiéry: první se konala 2. srpna 2005 v jihofrancouzské Cathedrale d´Images, druhá verze se stala repertoárovým představením. Obě verze byly ovšem vytvořeny v koprodukci s francouzskou La Compagnie Commun Instant a německou agenturou NOA Entertainment, a staly se projektem podporovaným Evropskou unií prostřednictvím grantového programu na rozvoj evropské kulturní spolupráce Culture 2000. Na vznik celého představení mělo zásadní vliv prostředí bývalého kamenolomu (Cathedrale d´Images) v Les Baux de Provence, který zaujal scénografa Josefa Svobodu a choreografa Jeana-Pierra Aviotta, který byl několik sezon šéfem baletního souboru Laterny magiky, k vytvoření představení.

Říká se, že těsně před smrtí se člověku promítne před očima celý jeho život. Tvůrci představení si vybrali toreadora zápasícího s býkem v aréně, který v okamžiku smrti vidí a možná chápe koloběh života, zrození a smrti, a nahlíží i za závoj nepřekročitelného „pak“. V představení je dominantním prvkem tanec, pohyb, neboť téma koridy je samo o sobě nesmírně lákavé k tanečnímu ztvárnění. Nechybí prvky fyzického divadla a akrobacie.

Námět, režie a choreografie:  Jean–Pierre Aviotte
Hudba:  Didier Melaye, Aarvo Pärt
Scénografie:  Miloslav Heřmánek
Kostýmy a masky:  Pavel Knolle
Kamera:  Samuel Bester
Zvuk:  Ivo Špalj

PROJEKT VZNIKL ZA PODPORY PROGRAMU CULTURE 2000 EVROPSKÉ UNIE A MINISTERSTVA KULTURY ČR.

Ohlasy z médií

„Představení … je založené na pohybu, tanci, filmovém obrazu, hudbě, a v tom je čitelná jeho síla. Divák je vtažen do dynamické hry na jevišti a nechává se strhnout jejím proudem. Tanec tvoří nejdůležitější složku inscenace a ty další jej organicky dotvářejí, zmnožují a obsahově doplňují.“

Hudební rozhledy (2006)

 „Rendez-vous se odchyluje od tradičních inscenací Laterny magiky a tím snad naznačuje schůdnější cestu této scény, kde složitá, lidskou akci pohlcující scénografie ustupuje tanečnímu projevu. Je sympatické, že Aviotte nechává prostor pro jevištní asociace, brání se přehnané opisnosti a že některé známé triky odkrývá divákům.“

MF Dnes (2006)

 „Moderní balet Aviottova představení je podporován Melayeho pulzním hudebním doprovodem i lyričtější hudbou Aarva Pärta. Obrazové dotáčky připravil třicetiletý Švýcar Samuel Bester. Vesměs se skládají z výtvarně vytříbených dezénů a barevně střízlivých struktur.“

Tiscali.cz (2006)